Od pondělí 3.5. se zapisuje pouze na nedělní mše svaté. Zápis je možný ZDE.

Naši milí farníci,

díky vaší finanční pomoci i modlitbám jste nám pomohli uskutečnit pro nás velkou věc – vypravit se jako dobrovolníci do salesiánského centra v Zambii, abychom tu svými schopnostmi mohli přispět a pomoct zdejším dětem. Jsme vám za to vděční a moc děkujeme za tuto možnost. A na oplátku vám chci napsat něco víc o tom kde jsme, jak zde působíme a čemu jste tak i vy pomohli.

Na úvod jen pár slov o státu našeho působení. Zambie má asi desetkrát větší rozlohu a dvakrát více obyvatel než Česko. Žije zde 72 různých kmenů, z nichž každý mluví svým jazykem. Úředním jazykem je tak angličtina, neboť oblast byla do roku 1964 britskou kolonií. Snad díky kolonialismu jsou zde téměř všichni křesťané. Většina lidí zde je však velmi chudá, více než polovina jich žije pod hranicí tzv. absolutní chudoby a chybí jim základní životní potřeby. Mezi další problémy země patří vysoká nezaměstnanost i nízká vzdělanost. Základní vzdělání je placené státem, od střední školy si studenti vzdělání platí sami, a zvláště středních škol je zde všeobecně málo, takže se do nich děti často nedostanou. V důsledku chudoby i nemoci AIDS navíc končí část dětí na ulici.

My jsme byli vysláni pomáhat do Chingoly, města v severní Zambii. Salesiáni zde působí od roku 1985, vybudovali zde nejdřív volnočasové centrum pro děti, poté otevřeli technickou vyšší odbornou školu a před pěti lety k ní připojili ještě střední technickou školu. Ve škole je tak přes 600 studentů, a právě poskytováním kvalitního vzdělání společně s duchovním rozvojem se Salesiáni snaží pomoct zdejší společnosti. Studenty doprovází osobně i duchovně, školní dny bývají zahajovány modlitbou a studenti se každý týden účastní mše. My jsme do Chingoly přijeli 8. ledna tohoto roku a brzy jsme se zapojili do života celého centra.

Nejvíce povinností máme v rámci školy. Já učím tři třídy na střední škole a dvě třídy na vyšší odborné škole, vždy předměty zaměřené na elektrotechniku, kterou jsem sám vystudoval. Je to pro mě výzva, místní angličtina má dost odlišný přízvuk, a tak není snadné se studenty komunikovat. A nevěřte tomu, že se všechny africké děti rády učí :). Část z nich se spíš snaží jen projít a studenti jsou navíc zvyklí učit se látku jen nazpaměť a moje předměty naopak vyžadují přemýšlení a chápání souvislostí. Sám jsem dřív neučil a část látky jsem ani nikdy nestudoval, a tak se ji sám učím za běhu. Ale věřím, že to má smysl, snažím se hledat způsoby, jak studenty zaujmout, jak jim látku přibližovat souvislostmi, které znají, i je povzbuzovat v učení a osobně jim pomáhat.

Anička pomáhá v kanceláři sekretářky ředitele školy, kancelář ale funguje i jako studijní oddělení i středobod školního dění. Pomáhá řešit veškerou dokumentaci studentů, řeší dotazy rodičů i studentů a také neustálé žádosti všech učitelů o kopírování a tisk učebních materiálů. Díky svému zdravotnímu vzdělání funguje jako školní zdravotník, a tak řeší všechny reálné i simulované zdravotní potíže žáků. Její práce tak zahrnuje ještě více komunikace a řeší mnohem širší škálu problémů rodičů i studentů. Všichni učitelé jsou za její pomoc moc rádi.

Ačkoli z našich školních rolí nám plyne nejvíce povinností, jako nejdůležitější vnímáme naši službu při odpoledních a sobotních programech. Každé odpoledne je zde otevřená oratoř, tedy volnočasové centrum, kam přichází děti i mladí z celé Chingoly. Centrum poskytuje solidní zázemí, a tak tu s mladými hrajeme basketbal, fotbal, kulečník, stolní tenis i různé deskové hry. Nejde však o hraní sportů samotných, v oratoři máme možnost mladé osobně poznávat a budovat si s nimi vztahy. Dříve zde fungovalo také mnoho organizovaných kroužků, jako dramatický kroužek, karate nebo třeba žesťová kapela a mladí v nich rostli z účastníků do vedoucích. Nedávné rozšiřování školy bohužel činnost oratoře zastínilo, a tak se kroužky rozpadly. Společně s novým knězem i salesiánskými bratry se ale snažíme aktivitu v centru znovu rozhýbat a mladé nalákat zpět.

Každý týden v sobotu je pak celé dopoledne vyhrazeno pro děti žijící na ulici i děti z chudých rodin. Přichází teď pokaždé asi sto dětí a my pro ně připravujeme hry, tvořivé programy, místní bratři s nimi mluví o Bohu a modlí se s nimi, děti se v centru osprchují a na závěr dostanou pořádnou porci jídla k obědu. Na jednu stranu jsou pro nás tyto dny náročné, jen malá část dětí totiž chodí do školy, a tak téměř všichni rozumí jen místnímu jazyku. Z ulice jsou navíc zvyklé spíše porvat se o to, co chtějí, než si pomáhat. Je proto těžké děti nějak organizovat nebo jim něco z nás předávat. Na druhou stranu jsme rádi, že se můžeme věnovat těmto dětem, které pravděpodobně nemají moc lásky v životě. A věříme, že o to větší má cenu snažit se právě jim dát náš čas a blízkost a pomoci jim.

Věříme, že vaše modlitby nám pomáhají překonávat obtíže a dávají nám sílu snažit se být zde pro druhé. Jste tak součástí naší služby a pomoci, kterou tady můžeme dělat. A pokud máte zájem být součástí více, nebo jen chcete vědět více o Zambii, naší službě a příbězích které prožíváme, můžete se vše dočíst na blogu www.naskokvzambii.cz. Děkujeme, že jste v tom s námi!

                                                                                                                                                             Jenda a Anička Barešovi

 

Attachments:
Download this file (1_IMG-20210523-WA0000.jpg)Pozdrav ze Zambie 1[ ]66 kB
Download this file (IMG_1894.JPG)Pozdrav ze Zambie 2[ ]7856 kB

Rychlý kontakt:

farář
 +420 731 402 602

pastorační asistentka
  +420 728 053 553
  brno-bystrc@dieceze.cz

Copyright © 2020 Římskokatolická farnost Bystrc. Všechna práva vyhrazena.